neděle 19. dubna 2009

Hedvábné město římských Galů

Je až neskutečné, kolik událostí a míst může vlastnit jedno město. O Velikonocích jsem se rozhodla navštívit jedno z nejkrásnějších a druhých největších měst Francie Lyon. Dlouho jsem hledala původ názvu tohoto francouzského střediska a pokud to píši správně, je odvozen od římského jména Lugdonum, jemuž je připisováno více významů, jako např. "Kopec štěstí" či "Havraní kopec". Lyon je také někdy přezdívaný Bránou jihu.
Již při vjezdu do města na mě dýchla pravá francouzská atmosféra a po pár dnech mi také bylo jasné, proč jsou místní auta tolik otlučená. Ale nesmím opomenout počátek této výpravy, tedy přesněji čtvrteční podvečer. Cestu jsem absolvovala autem kamaráda mé kamarádky. Nazvala bych ho "polským bláznem". Vyprávěl v průběhu jízdy o Polsku s tak osobitým nadšením, že bych ani nevěřila, že je Čech. Jeli jsme přes noc, což byla rozumnější varianta, neboť jsme se vyhnuli nečekaným zácpám či nehodám. Až tedy na jednu, kdy jsme se museli postavit proti devíti životům ze tmy se vynořivší kočky. Také jsme museli projít zkouškou odvahy při technické přestávce, kdy na nás všude číhaly "klony" (bohužel soukromý vtip, který jsem si však nemohla odpustit :-))). Po těchto událostech jsem se nadále a ze všech sil snažila neusnout, abych řidiče příliš neprovokovala velebným a uspokojujícím spánkem.
Zde už mohu navázat na začátek druhého odstavce, neboť se začalo rozednívat a tímto symbolem jsme mohli proniknout do francouzských ranních kolon s téměř prázdnou nádrží v autě, což mělo znamenat adrenalinový pokus mého řidiče. Po setkání s mojí hostitelkou jsem si konečně alespoň z části vychutnala vytoužený spánek. Po obědě jsme s kamarádkou konečně vyrazily ven a to přímo do obrovského Parku de la Tête d'Or. Byl to úžasný pohled, všechno tam tak nějak pasovalo, spousta lidí, hluk, smích, slunce, příroda, jaro, nebe, rybník. A mé nadšení neopadalo ani při procházením touto zelení. Symbolem jara zde pípali malinké kačenky, což to vše úžasně podtrhlo. Zážitkem mi bylo i vyzkoušení si místní hromadné dopravy a to jak metra, tak autobusu, či tramvaje. Navečer jsme očekávali návštěvu v podobě mého řidiče a jeho hostitelky. Vychutnali jsme si francouzské palačinky a moravské víno. Vše jsme zakončili vydatným spánkem. Na druhý den jsme si pěkně přispaly a počkaly si až na oběd. Vše jsme však dohnaly a stihly navštívit staré centrum Lyonu. Prvním bodem byla dominanta tohoto města vyčnívající vysoko na kopci Bazilika Panny Marie z Fourviere, odkud byl nádherný pohled na Lyon. Cestu sem jsme absolvovaly jakousi lanovkou a zpět jsme využily svých nohou a prohlídkou budov lemujících cestu dolů. Zastavily jsme se také v jedné ze zajímavých historických památek Románském divadle. Zde jsme měly také možnost okusit pozici diváka a shlédnout vystoupení místní skupiny mladíků, kteří předvedli jakési vyhecované vystoupení v podobě poezie a písní. Pak jsme pokračovaly do úplného centra města a malou procházkou jsme se dostaly až do obchodního domu Carrefour. Nakoupením dárků a jídla na následující dny jsme zakončily další pestrý den ve francouzském městě. Druhý den dopoledne se příliš nelišil od toho předchozího a po vydatném obědě jsme se vydaly k osvěžující procházce podél řeky Rhony s občasnými odpočinkovými zastávkami. Došly jsme až ke komplexu luxusních budov, kde jsou byty určené spíše pro ty movitější, známkou toho jsou místní kavárničky a hotel Hilton. Navštívily jsme i samočistící záchod, který jsem si ale nakonec odpustila. Opravdu zajímavé "sídliště" v moderním provedení. Další den nás již čekal výlet do švýcarské Genevy vzdálené pouze hodinku od Lyonu. Už se mi však nechce popisovat, co všechno jsem viděla, neboť bych už z toho dělala klasického průvodce. Ale uznávám že je toto město moc příjemné a osvěžující. Skloubení historie, jezera a hor - takto bych asi Genevu charakterizovala. Celý "zájezd" byl velice pestrý a brzy bych tuto oblast ráda opět navštívila. I když mě láká i jižní část Francie. Moc děkuji, Marti, za umožnění navštívit Francii, místní lidi a jejich způsob života. Musím však říct, že na mě Francie zapůsobila pouze z té neživé stránky '''amour éperdu'''

Žádné komentáře: