Člověk se musí občas odebrat mimo svůj svět a nahlédnout někam, kde mu je buď krásně nebo přežít peklo. Jedním prostředníkem mezi světem jedince a tím ostatním může být i kino. Ale nejde o to si tam sednout a koukat na prázdné plátno anebo na bezvýznamný film. Je spousta produktů kinematografie, co má opravdu velký vliv na lidi, a to je realita. Pokud se vám podaří odcházet z kina tak, že nedokážete vyslovit ani hlásku, je dost možné, že jste byli na některém z dokumentů o lidských právech, které bylo možno vidět v rámci nedávno skončeného festivalu Jeden svět.
Po shlédnutí několika projekcí se i prostý člověk dokáže zamyslet nad globálními problémy a zastydí se, když si uvědomí, jaké řeší on.
A nakonec bych ráda také zveřejnila stránku http://www.burma-center.org/8888/petice.php, kde lze pouze podpisem hodně pomoc. Jedná se o petici Propusťte ihned barmské politické vězně!, více informací přímo na těchto stránkách. I takto se dá zapojit, když člověk nemá finanční ani jiné prostředky na pomoc ostatním.
Nabídka byla opravdu pestrá, ale mně se podařilo vidět jen pár snímků, mezi které patřili Fotbalistky z Kábulu (dílo významné pro ženy nejen z Afghánistánu, kde není co dodat, pokud člověk aspoň trochu ví o této problematice), Maďarská národní (zde šlo o problematiku nacionalismu a lidech, kteří se v této oblasti pohybují. Bylo to zajímavé nahlédnutí do komunity, kde lidská blbost nezná mezí a dokáže vyvolat i mezinárodní konflikty a problémy. Ale rocková kapela Romantické násilí hrála opravdu "pěkně"), Vítejte v KLDR (vítězný snímek festivalu v Brně a další prostor pro otevření problematiky diktatury v komunistickém státě. To vše z pohledu turistů, jejich názory, strach a dojmy), Hrozba (další ukázka toho, jak lehce lze zavést diktaturu, tentokrát ve státě Venezuela pod vedením mocného člověka Huga Cháveze. Pohled mezi obyčejný lid, který touží po základních lidských potřebách, jenž je v tomto státě nedostatek) , součástí byly také krátké ale silné snímky jako např. Poslední šaman (žijící na Sibiři) nebo Jedovatý plamen (i když byl film krátký, dokázal tak neskutečně zasáhnout. Představuje africké obyvatelstvo nucené žít v blízkosti ropných vrtů společnosti Shell. To vše doprovázeno zoufalstvím a lhostejností) a nakonec nejen pro mě významný dokument s názvem Barmský VJ (zde stačí napsat, že snímek získal řadu ocenění na filmových festivalech).
Je mi líto, že jsem neměla možnost vidět více filmů, ale vše se dá napravit otevřením stránky České televize, kde jsou on-line publikovány některé vybrané snímky.
A nakonec bych ráda také zveřejnila stránku http://www.burma-center.org/8888/petice.php, kde lze pouze podpisem hodně pomoc. Jedná se o petici Propusťte ihned barmské politické vězně!, více informací přímo na těchto stránkách. I takto se dá zapojit, když člověk nemá finanční ani jiné prostředky na pomoc ostatním.
Žádné komentáře:
Okomentovat