Je tomu pár hodin, co jsem se vrátila z prosluněného, ale zároveň zmoklého
hlavního města Chorvatska. Jen pár dnů stačí k tomu, abyste si toto město oblíbili. Vyrazily jsme ve čtvrtek odpoledne. Tři holky a Arnold-auto, toť naše sestava a samozřejmě sedmička vína. Cíl byl jasný, užít si tento výlet, neboť jsme zaznaly, že nás v nejbližší době ani jednu nečeká žádná dlouhodobější dovolená. Žádné šetření, jen prožít dva nezapomenutelné dny srdcového města.
Cestou se nic strašného nestalo, jely jsme 
plynule a sviž
ně, takže jsme po malém, ale opravdu jen malém, bloudění ve Slovinsku dorazily do již letního Záhřebu. Ubytovaly jsme se v tamním levnějším hostelu Mali Mrak. Mohu samozřejmě doporučit, neboť Záhřeb není zrovna levné město. Atmosféra hostelu byla opravdu přátelská a dosti alternativní. I když bylo něco po deváté hodině, tak jsme si nenechaly ujít noční život aspoň v blízkosti našeho hostelu. Naším prvním nápojem bylo samozřejmě pivo Karlovačko a Ožujsko. Po náročném dni to přišlo vhod a lépe se nám spalo.
Druhý den byl již věnován kultuře a samozřejmě opět pivu. Prolezly jsme si různé památky a zajímavosti, vše na stránkách Záhřebu. Také jsem našla stránku o Záhřebu. Zajímavé informace jsou i na wikipedii. Jinak dopravovaly jsme se pověčinu tramvají či autobusem a jednou i autem, to jsme se byly podívat na místní jezera Jarun. Jízdenka na MHD vyšla na
8kn (na 90min). Prohlídky památek jsme prokládaly návštěvami kaváren, restaurací a hospod, kde jsme vyzkoušely různá jídla, kávy a piva. V pátek večer jsme absolvovaly jednu z nejhlučnějších promenád v centru Tkalčićeva. Tam to opravdu žilo a my jsme si pár hospod vyzkoušely. Ochutnaly jsme pár chorvatských piv a okolo druhé se vr
átily do hostelu.
Sobota se pátku značně podobala. Přes den jsme hledaly naše velvyslanectví kvůli volbám a pak se jely podívat na již zmíněná jezera. Samozřejmě jsme nezapomněly koupit pár dárečků pro své blízké a večer jsme si opět neodpustily naší promenádu, 
kde nám hrála živá hudba, takže večer opravdu vydařený.
Neděle už byla pouze cestovní, protože jsme se vrátily do ČR. Také díky tomu, že jsme si nekoupily dálniční známku ve Slovinsku, tak jsme měly možnost vidět jejich konec světa.
plynule a sviž
ně, takže jsme po malém, ale opravdu jen malém, bloudění ve Slovinsku dorazily do již letního Záhřebu. Ubytovaly jsme se v tamním levnějším hostelu Mali Mrak. Mohu samozřejmě doporučit, neboť Záhřeb není zrovna levné město. Atmosféra hostelu byla opravdu přátelská a dosti alternativní. I když bylo něco po deváté hodině, tak jsme si nenechaly ujít noční život aspoň v blízkosti našeho hostelu. Naším prvním nápojem bylo samozřejmě pivo Karlovačko a Ožujsko. Po náročném dni to přišlo vhod a lépe se nám spalo.
Druhý den byl již věnován kultuře a samozřejmě opět pivu. Prolezly jsme si různé památky a zajímavosti, vše na stránkách Záhřebu. Také jsem našla stránku o Záhřebu. Zajímavé informace jsou i na wikipedii. Jinak dopravovaly jsme se pověčinu tramvají či autobusem a jednou i autem, to jsme se byly podívat na místní jezera Jarun. Jízdenka na MHD vyšla na
8kn (na 90min). Prohlídky památek jsme prokládaly návštěvami kaváren, restaurací a hospod, kde jsme vyzkoušely různá jídla, kávy a piva. V pátek večer jsme absolvovaly jednu z nejhlučnějších promenád v centru Tkalčićeva. Tam to opravdu žilo a my jsme si pár hospod vyzkoušely. Ochutnaly jsme pár chorvatských piv a okolo druhé se vr
átily do hostelu.
Sobota se pátku značně podobala. Přes den jsme hledaly naše velvyslanectví kvůli volbám a pak se jely podívat na již zmíněná jezera. Samozřejmě jsme nezapomněly koupit pár dárečků pro své blízké a večer jsme si opět neodpustily naší promenádu, 
kde nám hrála živá hudba, takže večer opravdu vydařený.
Neděle už byla pouze cestovní, protože jsme se vrátily do ČR. Také díky tomu, že jsme si nekoupily dálniční známku ve Slovinsku, tak jsme měly možnost vidět jejich konec světa.