Ještě za tepla píši tuto stať o pro mě nepochopitelném filmu Woodyho Allena. Vše, co zde zmíním, jsou pouze a jen mé pocity. Nerada bych publikovala nějakou recenzi, té je na internetu až příliš. Ale musím se vypořádat s těmito "nepochopitelnými pocity", které doznívají s posledním tónem závěrečné hudby. Stále se tomu musím smát. Přemýšlím, zda je toto možné v reálném životě a kde Allen vzal námět. Samozřejmě, že ne vždy umělec vychází z reality. Mně však tento příběh přišel tak neuvěřitelný, že bych mu i věřila. Už když si přečtu název filmu "Vicky Cristina Barcelona", proč slova nejsou oddělená čárkou?! Nerada bych se pouštěla do nějakých filozofických úvah, jen bych možná chtěla donutit lidi, kteří tento film viděli, aby se nad ním zamysleli víc, než jak nad absurdním a zároveň jednoduchým příběhem. Pokud by mi ho nikdo nedoporučil, nejspíš bych se k němu asi ani nikdy nedostala a bylo by škoda nechat se připravit o tento zážitek, ikdyž je to jen film.
sobota 21. února 2009
Vicky Cristina Barcelona
Ještě za tepla píši tuto stať o pro mě nepochopitelném filmu Woodyho Allena. Vše, co zde zmíním, jsou pouze a jen mé pocity. Nerada bych publikovala nějakou recenzi, té je na internetu až příliš. Ale musím se vypořádat s těmito "nepochopitelnými pocity", které doznívají s posledním tónem závěrečné hudby. Stále se tomu musím smát. Přemýšlím, zda je toto možné v reálném životě a kde Allen vzal námět. Samozřejmě, že ne vždy umělec vychází z reality. Mně však tento příběh přišel tak neuvěřitelný, že bych mu i věřila. Už když si přečtu název filmu "Vicky Cristina Barcelona", proč slova nejsou oddělená čárkou?! Nerada bych se pouštěla do nějakých filozofických úvah, jen bych možná chtěla donutit lidi, kteří tento film viděli, aby se nad ním zamysleli víc, než jak nad absurdním a zároveň jednoduchým příběhem. Pokud by mi ho nikdo nedoporučil, nejspíš bych se k němu asi ani nikdy nedostala a bylo by škoda nechat se připravit o tento zážitek, ikdyž je to jen film.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)